Hrozba jménem aquaplaning: Co to vlastně je a jak na něj reagovat?
Dobře známý a nebezpečný jev s názvem aquaplaning jistě zažil nejeden z nás. Tento jev může mít nedozírné následky a ohrožovat nejen zdraví jedince, ale také život celé posádky automobilu. Zásadní je, že se nejedná o běžný smyk na mokré vozovce, nýbrž o úplnou ztrátu přilnavosti pneumatiky způsobenou nedostatečným odvodem vody z jejího povrchu.
Co se děje při aquaplaningu?
Abychom lépe pochopili, jak vlastně aquaplaning vzniká a jak ho bez rizika zvládnout, je potřeba si říct, co se při něm vlastně děje. Při aquaplaningu se v prostoru mezi pneumatikou a vozovkou vytváří souvislá vrstva vody, a kvůli té se vozidlo stává zcela neovladatelným. Navíc je potřeba zmínit, že k této situaci dochází zcela nečekaně a to i bez předchozích varovných signálů. Během aquaplaningu dochází k náhlému zvýšení otáček na otáčkoměru a bleskurychlé ztrátě ovladatelnosti automobilu. Nejčastěji k tomuto jevu dochází při rychlostech nad 80 km/hod. Podle některých testů ale tento jev vzniká v případě malé hloubky dezénu také při mnohem nižších rychlostech.
Jak s aquaplaningem bojovat?
Abyste vzniku tohoto jevu předešli, zpomalte a sledujte vozovku ve vzdálenosti 3–4 sekund před sebou. V silném dešti také nepoužívejte tempomat, snažte se předvídat a vyhněte se velkým loužím anebo vyjetým kolejím na dálnici, které obsahují vodu. Pokud k aquaplaningu došlo, nebrzděte, nepřidávejte plyn, zbytečně netočte volantem a naopak se snažte držet kola v přímém směru, povolte pedál plynu a sešlápněte pedál spojky. Vzniklý vodní klín vozidlo zpomalí, a tím se pneumatika dostane opět do kontaktu s vozovkou. Automobil by se tak měl stát opět ovladatelným a bezpečným. Abyste se v budoucnu nedostali do podobné situace, pravidelně kontrolujte hloubku dezénu pneumatik a jejich správný tlak.